Tak jak?
Není to samozřejmě poprvé, co se „nejznámější komiksová rodina“ podívá do kin. V minulosti jsme měli možnost vidět už několik pokusů (některé se ani nedočkaly oficiálního uvedení), ale žádný z nich nevznikl pod kompletním dohledem Marvelu.
V minulosti však vlastník Marvelu, společnost Disney, odkoupil firmu Fox a s ní i práva (nejen) na Fantastickou čtyřku. Nový film Fantastická 4: První kroky (2025) je tak první adaptací tohoto komiksového týmu, která bude součástí Marvelové filmové universum (MCU) – a Marvel se nemůže vymlouvat na nikoho jiného.
Ovšem, on ani nebude muset. Přestože některé zdroje (člověk by skoro řekl, že záměrně přeháněly, aby nasbíraly zhlédnutí) dříve tvrdily, že první reakce nebyly nic moc, a já si tak nebyl jistý, jestli chci jít do kina, následně se objevily zprávy, že film vlastně dopadl skvěle a jde o jednu z nejlepších marvelovek za dlouhou dobu.
Po návštěvě kina můžu říct, že... pozor, chvilka napětí... že nejde o vůbec špatnou podívanou.
Co rozhodně musím ocenit, je skutečnost, že nejde o takzvaný „origin“ příběh – není tu podrobně prezentováno, jak Fantastická čtyřka vznikla. Je to ukázáno jen zběžně, aby se v tom neztratil ani divák, který nezná komiksovou předlohu a netuší, jakým způsobem ústřední tým získal své schopnosti. Zároveň se tím ale příběh zbytečně nezdržuje. Dovolím si tvrdit, že většina diváků má o Fantastické čtyřce alespoň základní povědomí, takže věřím, že to byl ze strany tvůrců dobrý krok.
V úvodu filmu je nám rychle nastíněno několik prvních let působení týmu, a pak se příběh přesouvá do doby, kdy je Fantastická čtyřka již etablovaným jménem. Veřejnost ji zná, považuje ji za celebritu a členové týmu jsou miláčky celého světa.
Je třeba upozornit, že se ocitáme v jiném vesmíru, než je ten hlavní v rámci MCU. Tvůrcům to umožňuje nabídnout svérázné retro pojetí, které má rozhodně své kouzlo. Je to výrazně jiné, než na co jsme v MCU zvyklí. A ano – možná si na ten styl po chvíli zvyknete a přestanete ho vnímat, ale zpočátku budete pravděpodobně touto estetikou nadšení.
Není to akční blockbuster – je to film o rodině
Vizuálně jde o působivou podívanou, ale rovnou bych měl varovat ty, kteří touží po epickém blockbusteru, kde se střídá jedna akční scéna za druhou – ti by mohli být zklamaní. Fantastická 4: První kroky je primárně příběhem jedné netradiční rodiny, na jejíž bedrech spočívá osud celého světa.
Větší pozornost než akci (které ale samozřejmě také nechybí, jen je jí na poměry komiksovek relativně málo) je věnována postavám a tomu, jak náročné je nést odpovědnost a být těmi, na které se ostatní spoléhají.
A ano, jsem si vědom toho, že to může znít nudně – ale byl jsem překvapen, jak rychle ony zhruba dvě hodiny utekly, přestože se ve filmu více „kecá“, než bojuje.
Jednotlivé postavy jsou napsány i zahrány velmi dobře a dobrou zprávou je, že chemie mezi nimi skutečně funguje. Jedinou větší výhradu mám k tomu, že vedlejší postavy nedostaly mnoho prostoru. Co se ale týče ústřední čtveřice, v podstatě si nemám na co stěžovat (tedy, až na poněkud rušivý blond přeliv Johnnyho Storma).
Co se týče protivníků – dobrou zprávou je, že Galactus (Ralph Ineson) konečně vypadá jako Galactus, a ne jako neforemný temný mrak. Více prostoru ale dostává Shalla-Bal / Silver Surfer (Julia Garner) – a nutno říct, že přestože zpočátku někteří kritizovali, že nejde o klasického Silver Surfera Norina Radda, nýbrž o ženskou postavu (která ovšem v komiksu existuje), myslím, že až ji diváci ve filmu uvidí, změní názor. Shalla-Bal je zábavná antihrdinka.
Co se týče samotného příběhu – nečekejte nic přelomového. Jede se podle klasického schématu o záchraně světa. Není to nijak zvlášť originální, máloco vás asi překvapí, ale scénář není zase tak „basic“, aby to nudilo.
Když to vezmu kolem a kolem, asi bych netvrdil, že jde o nejlepší marvelovku za dlouhou dobu, ale rozhodně jde o vizuálně velmi působivý film, který více než epickou akcí zaujme obsazením a dobře napsanými postavami – a právě chemie mezi nimi je jeho nejsilnější stránkou.
Verdikt:
Máme tu první filmovou adaptaci Fantastické čtyřky, kterou měl kompletně na starosti Marvel. A rozhodně se za ni nemusí stydět. Ano, příběh není z nejvíc originálních, ale ústřední tým funguje skvěle (chemie mezi členy je výborná, obsazení bylo vybráno skvěle) a má dostatek prostoru, aby zaujal. Kvůli tomu sice ustupuje akce do pozadí (větší důraz je kladen na vztahy a řešení břemene, jaké přináší být „ochráncem světa“), ale rozhodně to není na škodu – právě naopak. Připočtěte k tomu ještě zajímavé vizuální retro pojetí a máte tu komiksovku, která si vaši pozornost rozhodně zaslouží.
0 komentářů:
Okomentovat