Děsí nás už roky.
Některá legendární monstra mají předlohu v reálném světě nebo literatuře – a to platí i pro nejznámějšího upíra, hraběte Drákulu. Literárnímu světu ho představil Bram Stoker v roce 1897 a nutno podotknout, že se poctivě připravil. Sbíral desítky a desítky folklorních příběhů i historických faktů, a na jejich základě přišel s ikonickou bytostí, která děsí čtenáře (a diváky) už více než století.
Jak možná víte, jako reálná inspirace pro Drákulu posloužil valašský kníže Vlad III. Dracula, který žil v 15. století. Koluje o něm hromada šokujících historek. Samozřejmě ne každá je jasně doložitelná, ale jedno je jisté – rozhodně to nebyl žádný lidumil.
Co doloženo bylo, je skutečnost, že velmi rád nechával narážet lidi na kůl (odtud pocházely jeho přezdívky jako Napichovač nebo Narážeč). Proslýchá se například i to, že do svého sídla pozval nemajetné lidi na hostinu a pak je nechal upálit, aby tím „snížil chudobu“ v zemi.
Odhaduje se, že jeho řádění a násilné sklony nepřežilo mezi 40 až 100 000 lidí. Není tak divu, že se Drákula stal legendárním monstrem v uměleckých dílech.
Spousta lidí věří, že prvním filmem s tímto nechvalně proslulým upírem je Dracula (1931) s Bélou Lugosim, ale to je omyl – předběhla ho podívaná nazvaná Nosferatu – symfonie hrůzy (1922). Tvůrci však nemohli použít jméno Drákuly, protože neměli práva na zfilmování knižní předlohy. Ostatně, údajně si Stokerovi příbuzní přáli, aby byly všechny kopie filmu zničeny. A některé skutečně byly – ale všechny ne.
Co se týče dalších adaptací Drákuly, objevilo se přibližně 200 různých verzí, a těžko říct, zda by filmoví a seriáloví upíři byli tak populární, kdyby nebylo právě Drákuly.
Zajímavostí je, že se Drákula často objevuje i v erotických projektech – pro mnoho lidí je totiž vzrušující právě to, že jde o mocnou, tajemnou a nebezpečnou bytost.
Zdroj: Columbia/Sony (úvodní fotografie)
0 komentářů:
Okomentovat