Jeden z nejrozporuplnějších filmů poslední doby.
Když vyšlo najevo, že se chytá další film Matrix, začal jsem se bát. A to hodně. Důvodem je to, že původní film Matrix (1999) je pro mě velmi důležitý. Je to jeden z mých nejoblíbenějších projektů a to tak, že jsem po premiéře chtěl chodit jen v černé barvě a pořídil si "vystřelovací" telefon.
Obával jsem se tak toho, jak dopadne čtvrtý film v sérii s ohledem na to, že rebooty, remaky, restarty atd. obvykle nejsou úplně skvělé a už druhý a třetí díl kvalitu neudržely. Samozřejmě jsem ale doufal, že strach není na místě a Lana Wachowski (tentokrát na filmu nepracovala se svou sestrou Lilly) zvládne pozitivně překvapit.
A překvapit opravdu dokázala. Ovšem pro někoho v dobrém a pro někoho ve špatném slova smyslu, protože The Matrix Resurrections (2021) je oním typem filmu, který budete buďto milovat, nebo nenávidět, ale pravděpodobně nic mezi.
Nové postavy jsou fajn
Důvodem je to, že k látce přistupuje hodně "meta", jinak řečeno film přesahuje a uvědomuje si sám sebe. Zní to sice složitě, ale po pár minutách pochopíte, o co jde. Odkazy na původní trilogii jsou servírovány nečekaným a někdy až bizarním způsobem, který kombinuje vcelku očekávatelné flashbacky, ale také se například dozvíme, že nová verze světa Matrixu připouští to, co se stalo, ovšem neprezentuje to jako realitu, ovšem jako úspěšnou videohru.
Resurrections je svým způsobem reboot, ale rozhodně ne neoriginální. Pracuje se tu s podobnou myšlenkou jako v prvním dílu, ale ta je zpracována asi výrazně jinak, než většina z diváků očekávala. Jestli je to dobře, nebo špatně, to je na každém z nás, ale určitě se nedá říct, že by se Lana bála riskovat, protože na to šla opravdu originálním způsobem.
Neustále dochází k tomu, že pravidla nastavená původními filmy jsou ohýbána a restartována a často povedeným stylem. Někdy to ale není krok dobrým směrem a snaha přijít s něčím svěžejším vyznívá naprázdno.
Co je nemilé je to, že děj funguje dobře v první části filmu, následně začíná být ale matoucí, chaotický a ne oním dobrým způsobem. Divákovi je předhazována hromada zajímavých příběhových nápadů, ale dohromady nedrží úplně dobře.
Pochvalu si ale zaslouží většina hlavního obsazení, ať už jde o ty, které už známe nebo (staro)nové postavy. Jessica Henwick, Neil Patrick Harris a Jonathan Groff jsou skvělí a se "starou" gardou rozhodně drží krok. Kontroverzní je přeobsazení Laurence Fishburnea v roli Morphea (tentokrát ho dostal na starost Yahya Abdul-Mateen II), ale budiž tvůrcům přičteno k dobru, že se nedočkáme jen mladší verze Morphea, tahle je poněkud uvolněnější a překvapivě roztěkaná.
Akce? Nemějte velká očekávání
Upřímně řečeno, přechozí filmy jsou na tom v tomto ohledu mnohem lépe, což je trochu ostuda. A přidání něčeho, co připomíná postavy z Transformers filmu na vážnosti také moc nepřidalo.
0 komentářů:
Okomentovat