Proč trvalo tak zatraceně dlouho, než jsme se dočkali brutálního filmu s Wolverinem?

Vyšlo to až napotřetí.

Wolverine je v komiksu drsňák, který se nebojí násilí. Ten filmový (Hugh Jackman) se musel ve většině filmů spokojit s tím, že protivníky "šimral" svými adamantiovými drápy. Všechny předchozí projekty měly přístupnost PG-13, což tvůrcům nedovoluje si vyhodit z kopýtka, pokud jde brutalitu.

Naštěstí po úspěchu Deadpoola (2016) se filmová studia přestala bát komiksovek s přístupnosti R (do 17 let pouze v doprovodu dospělé osoby) a pyšní se jí Logan (2017). Ale trvalo to hodně dlouho, než začal Wolverine pořádně řádit. Představil se na stříbrném plátně už v roce 2000, zabralo to tedy 17 let, než se mohl rozzuřit na plné obrátky. Proč jsme museli čekat tak dlouho? To vysvětlil producent Logana Hutch Parker:

"Mluvili jsme o komornějším příběhu u mnoha předchozích verzí a to i dlouho předtím, než vznikl The Wolverine. Upřímně, nemyslel jsem si, že jsme byli připraveni. Jim (James Mangold, režisér The Wolverine a Logan, pozn. redakce) byl hybatelem v mnoha různých ohledech, posílil sebedůvěru studia týkající se něčeho odvážného. K přesvědčování o stylu filmu byly potřeba neuvěřitelné instinkty a vyjednávací um, což on měl a měl také to, co jsme potřebovali pro příběh... Upřímně si neumím představit jiného filmaře, který by dokázal alespoň zčásti to, čeho dosáhl on s tímto filmem. Toho, jak výrazné změny se objevují v případě vyprávění příběhu, filmařině."

Logan: Wolverine byl v komiksovém žánru opravdu výjimečným filmem. Nebombastický, lidský, intenzivní a bez spousty velkolepých trikových efektů. A přesto fungoval. Je to o to překvapivější, že ho měl na starost stejný režisér, který stojí i za ne úplně ideálním projektem The Wolverine (2013).

Ale ukázal, že když mu studio nechá volnější ruce, dokáže natočit něco, co se zapíše (v dobrém slova smyslu) zapsat do filmové historie.

Zdroj: CB
Sdílej na Google+

Autor: Jan Lysý

    GOOGLE+ KOMENTÁŘE
    FACEBOOKOVÉ KOMENTÁŘE

0 komentářů:

Okomentovat